Dopadové plochy v Brdech: historie a současnost

Během první světové války i po ní se začalo značně vyvíjet dělostřelectvo, ovšem nebylo kde děla testovat. Nejbližší vhodná střelnice se nacházela až na Slovensku a ministerstvo národní obrany bylo nuceno hledat vhodná místa u nás. Ideální volbou se staly Brdy.

Vznik dopadových ploch

Původním záměrem byl mohutný pás střelnice délky 23 km s drastickým odlesněním oblasti, proti němu ale protestovala široká veřejnost. Alternativní plán počítal se třemi samostatnými dopadovými plochami, každá o výměře asi 450 ha. Umístění padlo roku 1926 na svahy kopců Tok, Jordán a Brda.

Realizace začala postupným odlesňování těchto míst v letech 1929 až 1931. Kulatinu odvážela z Jordánu dokonce úzkokolejná vlečka. Jako první byla k používání připravena dopadová plocha Jordán. Z doby okolo roku 1930 pochází tři pozorovatelny v jejím okolí.

Testování před druhou světovou válkou

Před druhou světovou válkou se řešilo budování stálého opevnění naší země. Nejprve byly ale namístě zkoušky staveb a vybavení. Pevnostní beton byl testován roku 1935 na dopadové ploše Brda a vyvinuta byla nová technologie tvorby směsi.

Roku 1936 byl na dopadové ploše Jordán zbudován pěchotní srub Jordán CE s novou recepturou betonu. Testován byl zásahy děl s různou ráží, což jej sice poškodilo, ale vše ustál. Palba probíhala ze stanovišť na dopadové ploše Brda. Po těchto testech byl srub opraven a použit na zkoušky zbraní a vnitřního vybavení. Na dopadové ploše byly zbudovány i další lehčí objekty, které ale byly testováním značně poškozeny.

Brdy za války

Během druhé světové války byl vojenský prostor v Brdech přejmenován na Truppenübungsplatz Kammwald. V plánu bylo zbudovat i další dopadovou plochu a na Jordánu „vyrostly“ stavby poměrně nevzhledného a jednoduchého tvaru, sloužící jako pozorovatelny nebo strojovny pro tahání terčů. Dalším německým dílem, a to z roku 1942, je letiště pod kopcem Hejlák, – obrovská betonová plocha o rozměrech 520 ×70 m uprostřed lesa, se značným sklonem. Řídící věž byla dřevěná. K občasnému využívání letiště docházelo i v 50. letech.

Po válce

Po skončení druhé světové války sloužily dopadové plochy opět dělostřelectvu, k testování objektů pohraničního opevnění a probíhal zde nejrůznější výcvik. Od 90. let začala být dopadová plocha Jordán vedena jako „Letecká zkušební střelnice“. Pomníčky u cesty směrem na vrchol připomínají dvě nejznámější letecké nehody, ke kterým zde během existence plochy došlo.

Zpřístupnění veřejnosti

K 1.1.2016, kdy vznikla CHKO Brdy, byla dopadová plocha Jordán zpřístupněna veřejnosti. Platí zde ale výrazná omezení pohybu. Turisté se mohou po ploše pohybovat po zpevněných cestách a nahlédnout do zdejších staveb. Jelikož zdejší unikátní ekosystém vznikl pomocí vojenské činnosti, vyvstává otázka, jak jeho podobu uchovat i nadále. Jako problém se jeví i neukázněnost některých turistů a přibývající vandalství spolu se sprejerstvím.