Zrušení újezdu - pozitiva i negativa

Zrušením vojenského újezdu se zvětšila rozloha tamních obcí, a tím i jejich příjmy z daní do rozpočtu. Větší rozloha však znamená také větší starosti. Víc peněz si žádá například samotná správa katastrálního území. Jen na vypracování nových územních plánů budou obce potřebovat mnohdy až půl milionu korun. A navíc do takřka 80 let nedotčeného území vstoupila od počátku noha toho největšího predátora – obyčejného člověka.

Černé skládky, hasiči a zatoulaní psi

Obce ze středočeského i plzeňského kraje se musí od počátku roku finančně vypořádat i s doposud ojedinělými záležitostmi. Na vlastní náklady musí odstraňovat černé skládky či platit tisícové částky odchytové službě městské policie, aby odchytla zatoulané psy.

Počet vyznačených kilometrů turistických tras stoupá a je jen otázkou času, kdy nějakým nedopatřením dojde k prvnímu požáru nové chráněné oblasti. Obce si toto riziko uvědomují a shánějí peníze na údržbu a renovaci své hasicí techniky. Mnohým hrozí, že jejich cisterny ani neprojdou státní technickou kontrolou. Průměrná cena nové cisterny se pohybuje kolem dvou milionů korun.

Kdo to (ne)zaplatí?

Všech 27 obcí na území CHKO Brdy je rozděleno mezi středočeský a plzeňský kraj. Na výše uvedené problémy má každý svůj recept. Středočeský kraj chce mezi svých 16 obcí rozdělit celkem dva miliony korun. To stačí ale jen na ty nejakutnější investice. Spravovaným obcím proto radí žádat finanční prostředky u Národního programu Životního prostředí nebo z evropských fondů

Obcím v CHKO na území plzeňského kraje jeho vedení přislíbilo zaplatit téměř veškeré finanční náklady spojené se změnami či tvorbou nových územních plánů. Výše dotace může být až 80 procent. Zároveň má odpor krizového řízení poskytovat finanční příspěvky sborům dobrovolných hasičů v těchto obcích.

Oba zmíněné kraje mají navíc i naprosto odlišný názor na to, kdo by měl zaplatit kilometry plánovaných nových cyklotras. Oba se k tomu staví odmítavě a ukazují prstem na druhého – on je ten, kdo to vše zaplatí.